Ketodieta

Základem ketogenních diet je výrazně snížený přísun sacharidů (40 – 70 g za jeden den) a zvýšený přísun bílkovin (110 – 170 g za jeden den). V optimální vyvážené stravě pochází zhruba 55 – 60 % z celkového denního příjmu energie ze sacharidů, 15 – 20 % z bílkovin a zbylých 20 – 25 % z tuků. Dospělý člověk má v rámci doporučeného denního příjmu dodat tělu 8400 kJ, kdy rozložení živin by mělo být 270 g sacharidů, 100 g bílkovin a 55 g tuků na jeden den. U ketogenních diet ale toto přibližné rozložení příjmu makroživin neplatí.  

K čemu během ketózy dochází?

S výrazně sníženým příjmem sacharidů dochází k velmi rychlému vyčerpání glykogenových zásob z jater a svalů. Tuky se poté stávají nejsnáze dostupným zdrojem energie pro chod organismu. Když musí organismus využívat pouze tuk, začne v krvi narůstat koncentrace ketolátek, protože ty tělo dokáže likvidovat jen za současného přísunu aspoň malého množství sacharidů. Ketolátky naštěstí mohou sloužit jako zdroj energie pro periferní tkáně – svaly, ale také pro ledviny. Aby byla svalová tkáň po celou dobu ketózy chráněna, musí být zajištěn vyšší příjem bílkovin a dobré prokysličení svalů. Tělo si tedy během ketózy bere jako zdroj energie primárně tuk, který tak mizí velmi rychle. Ketolátky okyselují organismus, a proto se snaží tělo z dodaných bílkovin vyrobit aspoň minimální množství sacharidů, které okamžitě využívá k přeměně ketolátek. Přitom vzniká čpavek, který je značně problémovou látkou a tělo se jí musí co nejrychleji zbavit. Jen nepatrně vyšší koncentrace čpavku vyvolává bolest hlavy a další negativní projevy.

Ketolátky mají během ketogenní diety ještě jednu nezastupitelnou funkci, a to utlumení pocitu hladu působením na neurotransmitery v mozku. S hromaděním ketolátek pak dochází ke ztrátě pocitu hladu, a paradoxně při současném vyšším příjmu bílkovin i ke ztrátě chuti na sladké. Z fyziologického hlediska se vlastně jedná o obrannou reakci těla. Z pohledu propagátorů této diety je to prezentováno jako jedno z dalších lákadel, které dieta nabízí. Obrana organismu vyvolaná nenormálním stavem je prezentována jako velká přednost diety (?). Kriticky nízký příjem sacharidů a nadprodukce ketolátek má však pro organismus celou řadu negativních dopadů - viz zdravotní zhodnocení.

Přehled vhodných potravin

Maso

• všechny druhy masa (vepřové, hovězí, jehněčí, telecí, šunka, zvěřina)
• všechny druhy ryb (včetně tuňáka, lososa, pstruha)
• drůbež (včetně krocana, husy, kachny, bažanta)
• plody moře (krab, krevety, ústřice, slávky - limit ústřic a slávek: 115 g/den)

Vejce

• vejce v jakékoliv podobě (smažená, vařená, v omeletách)
• vaječný bílek

Sýry

• max. 115 g denně: čedar, niva, gouda, eidam, kozí, ovčí sýr, cottage, tvarůžky

Zelenina

• celer, čekanka, okurka, fenykl, houby, petržel, vojtěška
• artyčok, chřest, lilek, bambusové výhonky, fazolové lusky, brokolice
• papriky, dýně, rebarbora, jarní cibulka, špenát, rajčata, tuřín

Koření

• bazalka, koriandr, česnek, zázvor, oregano, pepř, rozmarýn, šalvěj, estragon, tymián

Tuky a oleje

• rostlinné oleje (olivový, slunečnicový, sezamový, z vlašských ořechů)
• máslo

Ostatní

• nízkokalorická sladidla
• instantní jídla ve formě koktejlů, omelet, polévek, kaší nebo tyčinek, jejichž nutriční složení je plně přizpůsobeno k navození stavu ketózy ( příjem za den 2400 – 3200 kJ !)
  
  

Přehled nevhodných potravin

• pečivo, moučná jídla, kukuřice, rýže, brambory
• ovoce, rozinky, mrkev, hrách, čočka, fazole, 
• sladké kompoty, sirupy, slazené mléčné výrobky
  
  

Zdravotní zhodnocení

Vzhledem k tomu, že ketogenní diety jsou velmi striktní, nejsou vhodné pro každého. Ketodieta zatěžuje ledviny natolik, že hrozí i jejich selhání. Pro ledviny je zvýšený příjem bílkovin vždy rizikem, protože je zatěžuje. U zdravého člověka by neměl příjem bílkovin překročit 1 gram na kilogram váhy denně, ale s dietou postavenou na vysoce proteinových přípravcích je jasné, že to řada lidí výrazně překročí. Nadbytečný příjem bílkovin znamená výrazně zvýšenou produkci čpavku a ten je v současné době považovaný za nejdůležitější faktor startující proces stárnutí. Významně se zvyšují nároky na činnost jater, jejich detoxikační funkce je při ketodietě enormně zatížena.

Ketogenní dieta je kontraindikována u těhotných a kojících žen, osob alergických na laktózu, syrovátkovou a sójovou bílkovinu. Dále u osob trpících poruchou glukozové tolerance, onemocněním diabetes mellitus I. a II. typu, jakýmkoliv jaterním, ledvinným či srdečním onemocněním, funkčními poruchami gastrointestinálního traktu, poruchami krevní srážlivosti, dnou, osteoporózou či u osob užívající antidepresiva. A i přesto, že nespadáte ani do jedné z výše jmenovaných skupin, nemusí vám ketogenní dieta plně sednout. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří bolesti hlavy, migrény či extrémní změny nálad. To nastává právě z důvodu zvyšování koncentrace ketolátek, které pak více ovlivňují mozkovou činnost. Někdo pociťuje výkyvy nálad hodně, někdo naopak nemusí vůbec. Vše je velmi individuální. Během diety se dále můžete setkat se vznikem zácpy, s únavou či malátností. Únava a malátnost je velmi častá, a to díky sníženému příjmu sacharidů. Tělo se zkrátka neumí vyrovnat s tak nízkým příjmem sacharidů a dostává se do hypoglykémie.

Ketodieta bez lékařského dozoru se proto může držet jen krátkodobě, nanejvýš 3 týdny. Návrat k normální stravě pak musí postupovat zvolna, jinak si člověk rozhodí metabolismus. Právě přechod na běžnou stravu se často stává kamenem úrazu. Tělo v tu chvíli prahne po sacharidech, které jsme jim během ketózy odepřeli. A pokud tělu v tzv. přechodové fázi dopřejeme sacharidů příliš, obratem si je uloží. Důležité je tedy vystihnout správný moment a vědět, jak optimálně jíst a hýbat se – jedině tak předejdeme jojo efektu. Ale toto pak málokdo umí… Vítězství totiž není 20 a více kilogramů zhubnout, ale udržet si dosažený výsledek. U mnoha lidí se mohou i s odstupem času projevit vážnější zdravotní problémy, jejichž spouštěcím faktorem byla právě ketodieta. Používání ketodiety bez lékařského dohledu může být hazardem se svým zdravím.