Kojení a výživa matky

Ženský prs obsahuje přibližně 20 skupin žláz spojených s bradavkou. V průběhu těhotenství produkuje placenta a vaječníky zvýšené množství estrogenu a progesteronu a tyto hormony stimulují mléčné žlázy k produkci kolostra. Kolostrum je nažloutlá tekutina obsahující bílkoviny, cukr, vitamíny, minerální látky a protilátky chránící dítě proti infekcím. Obsahuje také hormony, které stimulují sliznici zažívacího systému dítěte ke schopnosti zpracovávat mléko a uvolňovat z něj živiny nutné pro jeho růst.

Každá žena je přírodou kompletně vybavena pro kojení dítěte a žádná prsa nejsou tak malá, aby nebyla schopna potřebu dítěte uspokojit.
 

V okamžiku zahájení porodu žlázy významně zvýší produkci protilátek a to proto, aby se s prvním napitím dítěte těchto protilátek dostalo do jeho těla co nejvíce. Produkce kolostra během prvních 3 - 5 dní po porodu postupně slábne a žlázy postupně přechází na produkci mléka.

Střevo narozeného dítěte má jednu zvláštnost. Jeho stěna je velice řídká a proto v prvních hodinách po narození je dobře prostupná i pro velké molekuly. To má zcela zásadní význam z pohledu obranyschopnosti dítěte. Protilátky jsou poměrně velké a složité molekuly a za normálních okolností nejsou schopné přes střevní stěnu do krve přestupovat. Narozené dítě však není dostatečně protilátkami vybaveno a jeho obranný systém se teprve v následujících letech bude utvářet a vyvíjet. Proto novorozenci dává příroda po určitou dobu možnost, jak tyto protilátky získat od své matky prostřednictvím kolostra.

Je nesmírně důležité, aby narozené dítě vypilo kolostra co nejvíce v prvních hodinách svého života. Není nutné vypít velký objem, čím častěji však i po troškách dítě saje, tím odolnější bude v budoucnosti jeho obranný systém. S určitou nadsázkou lze říci, že v této době se rozhoduje na zbytek života. Názory na dobu, kdy již střevní stěna přestane tyto velké molekuly propouštět, se mezi odborníky trošku různí. Jedna skupina se přiklání k názoru, že se tak děje nejpozději do 24 hodin od narození, někteří odborníci však připouští dobu přibližně dvojnásobnou. Všichni se však shodují v tom, že s přibývající dobou se stěna střeva stále více uzavírá a zmenšuje se tak velikost molekul, které jsou schopny přes střevní stěnu přecházet.

Bakterie Lactobacillus acidophilus je jednou z prvních baktérií, které osídlují sliznici střeva narozeného dítěte. Tato bakterie má mimořádný význam pro jeho další zdárný vývoj.
 

Mateřské mléko se tráví přibližně dvakrát rychleji než jakákoliv jiná mléčná náhražka. Dítě dokáže strávit plnou dávku mateřského mléka přibližně za 1,5 až 2 hodiny. Bylo také prokázáno, že častější kojení podle požadavků dítěte, byť i v menších dávkách, nakonec vede za celý den k vyššímu příjmu mléka, než v případech pravidelných intervalů. Dítě tak i rychleji zvyšuje svoji hmotnost.

Tvorba mléka je poměrně složitý proces a může být ovlivněn celou řadou faktorů, jako jsou emoce, zdraví a zejména skladba přijímané potravy. V prvních fázích je přechod z kolostra na mléko iniciován hormonálně, postupně však vliv hormonů estrogenu a progesteronu klesá a produkce mléka je dále stimulována vlastním sáním dítěte.

Složení mateřského mléka odpovídá měnícím se nárokům a potřebám adaptujícího se novorozence a kojence. Mění se v průběhu první dnů kojení. Mléko produkované do 5. dne se označuje jako první mléko, přechodné mléko se vytváří mezi 5. a 14. dnem a zralé mléko se tvoří od 15. dne kojení. Složení mléka se také mění v průběhu jednoho dne a dokonce i v průběhu jednoho kojení. Zpočátku se vylučuje mléko řídké obsahující hlavně vodu, bílkoviny, laktózu a další ve vodě rozpustné živiny. Toto mléko se označuje jako přední a je hlavně zdrojem živin potřebných pro výstavbu těla. V další fázi se mléko stává hustší, jeho hlavními složkami jsou bílkoviny a tuky, podíl laktózy klesá. Toto mléko se označuje jako zadní a zajišťuje především přísun energie. Zatímco jsou cukry a tuky variabilní složkou mléka a jejich obsah během produkce kolísá, obsah bílkovin je prakticky stejný v kterékoliv fázi kojení.

V době kojení je tělo matky vystaveno mnohem většímu nutričnímu tlaku, než v období těhotenství. Základem je dostatek tekutin, vitaminů, bílkovin a energie ve stravě matky. Odborníci tvrdí: jak kvalitní stravu bude mít k dispozici matka, takové bude období kojení. Velmi nerozumná je tak potřeba ihned po porodu shazovat nabrané kilogramy a zahájit redukční režim.

Správnou stravou lze předejít i problémům samotných kojících maminek – padání vlasů, zvýšené kazivosti zubů, únavě atd.
 

V porovnání s obdobím před těhotenstvím potřebuje kojící matka celých 1000 kalorií (4200 kJ) denně navíc po první tři měsíce a ještě větší množství od čtvrtého měsíce, jestliže kojení pokračuje. Potřebuje denně 20 g bílkovin navíc a také potřeby vitamínu A a C jsou mírně zvýšeny. Vysoký obsah vápníku v mateřském mléce vyžaduje 400 mg denně navíc k běžné stravě. Vápník, vitamín A a bílkoviny mohou být dodány vypitím 700 ml mléka navíc každý den a vitamín C může být získán ze dvou dalších porcí citrusového ovoce nebo rajských jablíček.

Ženám při kojení také chybí prospěšné tuky, zejména polynenasycené mastné kyseliny, jako jsou omega-3. Je tedy důležité zařazovat do jídelníčku pravidelně například řepkový olej nebo mořské ryby. Tuky najdete v rybách a rostlinných olejích a zdrojem sacharidů jsou celozrnné produkty, rýže, brambory a ovoce (5–6 porcí denně). V těchto potravinách najdete i všechny cenné a důležité vitaminy a minerály. Nezapomínejte ani na zeleninu (3–5 porcí denně) a dostatečný pitný režim.

Obecně však ženám chybí všechny cenné živiny, vitamíny a minerální látky, které se koncentrují v mateřském mléce. Jejich zásoba dochází, pokud je matka pravidelně nedoplňuje. Nejčastěji jde o kyselinu listovou, železo, vitamin D, vápník, zinek, jod nebo vitaminy skupiny B. Zvýšená potřeba těchto látek jde většinou upravit právě změnou jídelníčku. Bílkoviny lze doplnit mléčnými výrobky (3–4 porce denně), zakysanými mléčnými výrobky, libovým masem, vejci a luštěninami. Chybějící vitamíny a minerály se mohou doplnit vhodnými doplňky stravy.

Lactavit je špičkový doplněk stravy pro těhotné a kojící pro podporu kojení. Lactavit obsahuje minerální látky především vápník, zinek a mangan ve vysoce vstřebatelné a hlavně v nezátěžové formě, které jsou navíc obohacené o mléčnou bakterii Lactobacillus acidophilus. Tato kombinace vytváří mimořádně účinný komplex vhodný jako doplněk stravy zejména pro těhotné a kojící ženy. Na tomto místě je třeba upozornit na možnou záměnu. Na trhu se nabízí doplněk stravy s názvem Laktavit, který však s přípravkem Lactavit nemá nic společného a jeho složení je jiné.

Účinnost Lactavitu se výrazně zvyšuje při současném podávání kysaných mléčných výrobků (jogurty, kefír, acidofilní mléko).
Lactavit
 

Pokud vás tento výrobek zaujal a chcete ho vyzkoušet, můžete objednat zde.

Copyright © 2013 - 2019
KERBET.cz
Created by it2b

Pracoviště pro studium
energetického metabolismu
Trnava 397, Trnava u Zlína

E-mail: info@kerbet.cz
Tel.: 577 981 893, 605 212 069
v době od 7,00 do 14,30 hodin