Menopauza nebo klimakterium?

Menopauza bývá často chybně považována za synonymum klimakteria. Menopauzou se však správně označuje poslední menstruační krvácení, tedy krvácení řízené vaječníky. Průměrný věk menopauzy je 49–51 let. Období s dosud zachovaným menstruačním cyklem do 12 měsíců před menopauzou, kdy se již objevují akutní příznaky klimakterického syndromu, je označováno jako premenopauza. Období začínající 12 měsíců po posledním menstruačním krvácení, kdy jsou trvale zvýšené hladiny hormonu, který vyvolává ve funkčních vaječnících vývoj vajíček a současně tvorbu estrogenů (folikulostimulační hormon), je označováno jako postmenopauza.

Klimakterium neboli přechod je období, které se vyskytuje u žen asi ve věku 45-55 let. Vaječníky postupně přestávají produkovat ženské pohlavní hormony (estrogeny a gestageny). Projevuje se poruchami menstruačního cyklu až postupnou ztrátou menstruace. Klimakterium s sebou přináší množství nežádoucích funkčních a následně i strukturálních změn, způsobených nedostatkem estrogenu.

Vaječníky postupně přestávají produkovat ženské pohlavní hormony (estrogeny a gestageny). Projevuje se poruchami menstruačního cyklu až postupnou ztrátou menstruace.
 

Potíže v přechodu se rozdělují na dvě skupiny, akutní a chronický klimakterický syndrom. Akutní klimakterický syndrom zahrnuje psychické potíže (nespavost, plačtivost, podrážděnost, úzkost, ztráta sebevědomí a libida, změna nálady, snížená rozhodnost a schopnost koncentrace) a vasomotorické změny (návaly horka, noční pocení, bušení srdce). Chronický klimakterický syndrom (tzv. organicko-metabolický syndrom) zahrnuje poruchu růstu sliznice pochvy, dysfunkci močových cest, osteoporózu (řídnutí kostí), aterosklerózu (kornatění tepen), rozvoj neurodegenerativních onemocnění (stařecká demence, Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc, degenerace sítnice).

Ochranná funkce estrogenů se nejvíce projevuje na nemocech srdce a cév. Do přechodu mají ženy velmi málo srdečních příhod, ale po přechodu se u nich začne velmi rychle rozvíjet ateroskleróza neboli kornatění tepen způsobené ukládáním tuku a vápenných solí do cévní stěny. Během několika let po menopauze tak ženy muže ve výskytu a závažnosti srdečních příhod předhoní. Prudký vzestup aterosklerózy je zaznamenán u žen ve věku 55–64 let, kdy jich postihuje 36 %.

Lékaři se vesměs shodují na tom, že přechod není nemoc, ale přirozený projev stárnutí organizmu. Pokud je však spojen s potížemi akutního klimakterického syndromu, pak se již o nemoc jedná. Tyto potíže mohou významně snížit kvalitu života. Někdy je dokáže žena překonat sama, jindy jí pomohou pod vedením lékaře léky, úlevu nabízí také alternativní medicína.

Nedostatek estrogenů v přechodu může vést k rychlejším projevům stárnutí organismu. Žen fyzicky aktivních, dbajících a pečujících o své zdraví, se většinou projevy spojené s přechodem dotýkají méně.
 

K zmírnění či úplnému odstranění klimakterických obtíží pomáhá velice dobře hormonální substituční terapie. To jsou léky, které obsahují potřebné hormony. Užívají se ve formě tablet, náplastí, injekcí, gelů na kůži. Před nasazením léčby je nutné gynekologické vyšetření, vyšetření ultrazvukem, aby se zjistila výška sliznice děložní dutiny, také se změří krevní tlak, hmotnost a provede se mamografické vyšetření. U některých z žen se provádí ještě vyšetření tuků v krvi, jaterních funkcí nebo vyšetření hustoty kostí (kostní denzitometrie). Hormonální substituční léčba by měla být předepisována jen ženám, které ji potřebují ke zmírnění problémů.

I tak by se měla užívat co nejkratší možnou dobu z důvodu rizik, se kterými je spojena jako jsou:

  • hormonální léčba se nemůže užívat při zhoubném nádoru, prsu, dělohy, právě probíhající hluboké žilní trombóze.
  • hormonální substituční léčba není antikoncepcí. Při pravidelné menstruaci to není ochrana proti otěhotnění, i když riziko neplánovaného těhotenství je díky věku podstatně menší.
  • hormonální substituční léčba má i svá rizika zahrnující onemocnění srdce, cévní mozkové příhody, žilní trombózy, rakovinu prsu, rakovinu děložní sliznice a onemocnění žlučníku.

Příznivý vliv na zdraví žen vykazují látky rostlinného původu tzv. fytoestrogeny, které jsou schopny se vázat na estrogenové receptory a ovlivňovat tak funkci tělu vlastních estrogenů. Svou funkci však začínají plnit až v době, kdy úroveň estrogenu v ženském těle klesá, tedy v menopauze. Pomáhají zlepšit některé příznaky, hlavně návaly horka, a především nezvyšují riziko rakoviny prsu nebo děložní sliznice. Přírodní látky jsou k tělu šetrnější, i když s pomaleji nastupujícím účinkem.

Fytoestrogeny se svou strukturou podobají ženskému hormonu estrogenu a jsou vhodnou alternativou pro ženy, které nemohou nebo nechtějí užívat hormonální substituční léčbu.
 

Funkce fytoestrogenů u rostlin je odlišná od úlohy estrogenů u živočichů. Netýká se tak funkce rozmnožovací, ale u rostlin plní funkci ochrannou a obrannou. Nejznámější skupinou fytoestrogenů jsou izoflavony obsažené v luštěninách, v sóji, jeteli a vojtěšce. Nejvíce estrogenní vlastnosti mají genistein, daidzein, biochanin A a formonomethin, které jsou hojně zastoupeny v červeném jeteli. Sója obsahuje pouze genistein a daidzein, které jsou vázány ve formě glykosidů genistinu a daidzinu (jsou vázány na proteiny a vykazují tak menší účinnost). Izoflavony v  rostlinách působí jako stresové látky v ochraně proti útoku bakterií, plísní, parazitů, reagují na klimatické trauma. Izoflavony představují skupinu vysoce aktivních rostlinných látek, která je vhodnou alternativou k substituční léčbě estrogeny. V denní dávce 40 – 80 mg izoflavonů pomáhají obnovit hormonální rovnováhu, a tím zmírnit nepříjemné projevy menopauzy. Mají rovněž ochranný efekt na cévní a kardiovaskulární systém a mají pozitivní vliv na hustotu kostí.

Ke snížení klimakterických obtíží se také používají extrakty vybraných rostlin, jako např. andělika čínská, smldinec chlupatý, drmek obecný, ploštičník hroznatý. Některé z nich jsou součástí léčiv (drmek obecný), ostatní se mohou používat ve volně dostupných doplňcích stravy a některé jen s omezením – např. u extraktu ploštičníku hroznatého byla zjištěna určitá hepatotoxicita (negativní vliv na játra). Ke zmírnění nespavosti, nervozity a úzkostných stavů účinně působí extrakt z třezalky tečkované, který podporuje metabolismus serotoninu, čímž příznivě ovlivňuje mozkové funkce bez vedlejších účinků.

Klíčem k úspěšnému boji s důsledky klimakteria je kombinace pravidelného pohybu a zdravé stravy obsahující dostatek vápníku a vitamínu D. Ke zmírnění příznaků menopauzy lze použít také přírodní preparáty s obsahem fytoestrogenů, které nejsou hormonální povahy, ale mohu napodobit některé účinky hormonů a jsou doporučovány jako alternativa k hormonální substituční terapie. Menostabil je čistě přírodní nehormonální doplněk stravy vhodný ke stabilizaci hormonální nerovnováhy v období menopauzy. Obsahuje fytoestrogeny z jetele lučního, smldince chlupatého a anděliky čínské, jejichž působení se podobá účinkům ženských pohlavních hormonů estrogenů.

 

Menostabil díky svému složení příznivě ovlivňuje nejen fyzickou, ale i duševní rovnováhu žen v období klimakteria.
 

Pokud vás tento výrobek zaujal a chcete ho vyzkoušet, můžete objednat zde.

Copyright © 2013 - 2019
KERBET.cz
Created by it2b

Pracoviště pro studium
energetického metabolismu
Trnava 397, Trnava u Zlína

E-mail: info@kerbet.cz
Tel.: 577 981 893, 605 212 069
v době od 7,00 do 14,30 hodin