Osteoporóza

Osteoporóza je onemocnění kostní tkáně, které vlivem postupné ztráty kostní hmoty vede ke zvýšené křehkosti kostí. V důsledku tohoto jevu dochází u lidí trpících tímto onemocněním k četnějším zlomeninám. Název vychází ze dvou řeckých slov (osteo – kost, poros – otvor). Osteoporóza se vyskytuje 6x častěji u žen než u mužů a postihuje více než polovinu žen středního a vyššího věku.

Kost je tvořena jakousi prostorovou síťovinou, jejímž základem je kolagen. Do této struktury se ukládá kostní minerál, který vytváří podmínky pro dosažení potřebné pevnosti kostí.  V kostech neustále probíhá přestavba kostní tkáně tzv. remodelace. Je výsledkem dvou současně probíhajících procesů a to odbourávání kostní tkáně a její novotvorby. Tento proces je poměrně složitý a vyžaduje součinnost mnoha látek, od prvků počínaje a hormony konče.

V celé kostře se denně rozloží a opětovně vytvoří asi 2 g kostní tkáně. Aby se však kostní minerál mohl vytvořit, musí být splněny určité podmínky. První podmínkou je, že v potravě musí být zajištěn dostatečný přísun vápníku. To samo o sobě nestačí, protože vápník se musí dostat přes střevní sliznici do krve. Tento přestup je bez přítomnosti vitamínu D prakticky nemožný a tak druhou podmínkou je zajištění odpovídajícího množství vitamínu D v trávenině.

Tělo nedokáže v kostech ukládat samotný vápník, musí z něj vzniknout kostní minerál. V okamžiku, kdy se tedy vápník dostane do krve, je následně krví přiveden do kostní tkáně, kde probíhají reakce vedoucí k tvorbě kostního minerálu. Základem kostního minerálu je fosforečnan vápenatý, který obsahuje další příměsi. Třetí podmínkou je tedy současná přítomnost dalších minerálních prvků především fosforu, hořčíku a zinku. Pokud tyto prvky nebudou přítomny, kostní minerál nemůže vzniknout, krev odvede vápník do ledvin a následně je vyloučen močí z těla ven. Také je důležitá přítomnost manganu a mědi, protože tyto prvky se podílí na tvorbě organické části kostí.

Hlavním zdrojem vápníku jsou především mléčné výrobky a mléko

Pokud však člověk nekonzumuje ryby (především rybí tuk) a nepohybuje se na slunci, tak má většinou málo vitamínu D a vápník přijatý potravou prostě projde střevem do stolice aniž by jej tělo dokázalo využít.  V případě nedostatečného příjmu vápníku a vitamínu D se doporučuje zařadit vhodný doplněk stravy.

Pro úspěšné vstřebání vápníku je důležitá ve vodě rozpustná sloučenina vápníku, která projde do krve přes střevní stěnu. Většina anorganických sloučenin vápníku je ve vodě velmi špatně rozpustná, ale pokud je v žaludku dostatek volné kyseliny, tato dokáže tyto nerozpustné sloučeniny aspoň částečně rozkládat. Vzniklý chlorid vápenatý je velmi dobře ve vodě rozpustný a tedy i dobře vstřebatelný. Jakékoliv doplňky stravy obsahující anorganické sloučeniny vápníku jako je například oxid, uhličitan nebo síran vápenatý musí být proto konzumovány před jídlem a v žaludku nesmí být zbytky žádné potravy. Z tohoto důvodu se doporučuje takové doplňky stravy konzumovat ráno po procitnutí a nalačno. V těchto případech se však často objevuje nevolnost, proto se používají v moderních doplňcích stravy organické formy vápníku, především mléčnan nebo citrát vápenatý. Jsou to sloučeniny ve vodě dobře rozpustné a lze je tedy konzumovat i po jídle. Mléčnan nedráždí sliznici žaludku vůbec, citrát mírně, ve srovnání s anorganickými sloučeninami se však jedná o zanedbatelnou odezvu.

Využitelnost vápníku z mléčnanu je asi 38 %, z citrátu přibližně 36 %, z mléčných výrobků 30 až 34 %, z rostlinných zdrojů 16 až 22 %, z uhličitanu vápenatého nalačno 6 až 8 %, po jídle méně než 3 %.

Doplněk stravy Osteo se vyznačuje vysokým obsahem vápníku ve formě, která není závislá na kyselosti žaludku, a přesto je výborně vstřebatelná

Kromě vápníku obsahuje Osteo ještě další látky nezbytné pro účinné zabudování vápníku do kostí. Poměr všech přítomných látek je uzpůsoben tomu, aby byly maximálně podpořeny remodelační procesy v kostní tkáni.

Pokud vás tento výrobek zaujal a chcete ho vyzkoušet, můžete objednat zde.