Příčiny vzniku anémie a funkce železa při obnově červených krvinek

První příčinou je porucha samotné tvorby červených krvinek. K té může dojít, nemá-li vyvíjející se krvinka dostatek železa, vitamínu B₁₂ či kyseliny listové. Červené krvinky vznikají v kostní dřeni. Proto může být jejich vývoj narušen útlakem kostní dřeně nádorovými buňkami např. při leukémiích.

Anémie také vznikne, jestliže je více červených krvinek zničeno než vytvořeno. Sem také patří nemoci krevního barviva - hemoglobinu. Krvinka, která v sobě nese špatné krevní barvivo, bývá zničena dříve než krvinka zdravá. Tímto způsobem se lidské tělo zbavuje buněk, které mu nepřináší žádný užitek.

Nesmíme zapomenout ani na krvácení. Člověk může ze svého 5 až 6 litrového objemu krve ztratit náhle 1,5 litru. Při pomalém krvácení až 2,5 litru krve. Menší ztráty krve se vyrovnávají přesunem z krevních zásobáren (játra, slezina) a převedením tkáňového moku do krve. Tím se však krev naředí a výsledkem je opět anémie.

V určitém rozsahu probíhá neustálá obnova krevních buněk tím, že krvinky i plazma se jednak plynule nově vytvářejí, jednak zanikají. Denně se takto obnovuje asi 50 ml krve. Znamená to, že za rok se objem krve u člověka vymění 3 - 3,5x.

Anémie je naštěstí velmi snadno odhalitelná rozborem krve, často se na ni přijde náhodou při jiném vyšetření.

Při podezření na chudokrevnost se odebere krev na vyšetření krevního obrazu. Z toho se zjistí počet červených krvinek, jejich nezralých forem, hladina krevního barviva hemoglobinu, objem červené krvinky a koncentrace hemoglobinu v ní obsaženém. Z krve se pozná také hladina železa v tekuté části krve plazmě a vazebná kapacita transferinu. Jedná se o transportní formu železa a její vazebná kapacita nám určuje, kolik železa se může vstřebat. Ve většině případů toto vyšetření krve stačí k určení diagnózy a její úspěšné léčbě.

Nejčastější příčinou anémie bývá nedostatek železa. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že asi 1,3 miliardy lidí na světě je anemických, z toho je příčinou asi u 500 – 600 milionů deficit železa. Tento prvek je důležitý pro tvorbu hemoglobinu, červeného krevního barviva obsaženého v červených krvinkách. Anémie způsobená nedostatkem železa může být vyvolána z několika příčin. Základní je nízký příjem v potravě. Může však nastat i případ, kdy je sice příjem potravou dostatečný, ale tělo jej nedokáže efektivně vstřebat. Jedná se o poruchu vstřebávání. Dalším významným případem je velká ztráta krve, většinou se to týká žen trpících menorrhagií (intenzívní a dlouhodobé menstruační krvácení).

Při nedostatečném příjmu železa dochází nejprve k vyčerpání zásob železa (kostní dřeň, slezina a játra), pak se teprve snižuje tvorba červených krvinek. Dochází k anémii a snížení aktivity enzymů závislých na železu.

Vstřebávání železa je mimořádně složitý proces a podle nejnovějších poznatků v oblasti biochemie a fyziologie je zřejmě nejdůležitějším a rozhodujícím okamžikem pro dosažení zvýšené produkce červených krvinek. Ke vstřebávání železa z tráveniny dochází ve dvanácterníku a v horní části tenkého střeva. Ke vstřebávání nedochází v žaludku, avšak působením žaludeční kyseliny chlorovodíkové se uvolňuje železo vázané na bílkoviny, dochází k rozpouštění železa a redukci trojmocného železa (které je relativně nerozpustné a špatně vstřebatelné) na dvojmocné.

Transport železa z tráveniny do buněk střevní sliznice je však ovlivňován celou řadou faktorů. Železo se lépe vstřebává v přítomnosti živočišných proteinů, kyseliny askorbové (vitamínu C), kyseliny chlorovodíkové, organických kyselin a cukrů. Naopak vstřebatelnost železa je snížená v případě, že jsou v potravě přítomné uhličitany, vápník, fosfitin vaječného žloutku, vláknina, šťavelany, fosforečnany, fytáty, rostlinné polyfenoly a sójové proteiny.

Přes střevní stěnu se dvojmocné železo vstřebává do krve a následně se v kostní dřeni zabudovává do červeného krevního barviva hemoglobinu.

Navíc naše tělo velice neochotně železo přijímá a to i v době poměrně velkého deficitu. Nejvíce se ho vstřebá v době 30 až 120 minut po procitnutí. Vstřebávání v odpoledních hodinách je prakticky nulové. Je však také nutno upozornit na skutečnost že příjem vyšších dávek železa je zdravotně velmi rizikové. Železo v nadbytku je toxické a způsobuje krvácení sliznic.

K doplnění železa je proto nejlepší v případě potřeby zařadit vhodný doplněk stravy. Velkým problémem je však použití vhodné formy železa, protože nejčastěji používaná anorganická forma síranu železnatého způsobuje jednak žaludeční nevolnosti a jednak je málo využitelná. Výzkumy ukazují, že vyšší využitelnosti mají organické formy železa, především mléčnan popř. fumarát železnatý. Navíc jsou šetrnější k žaludeční sliznici a lépe snášeny.

Další možnou příčinou chudokrevnosti (i když méně častou) je nedostatek vitamínu B₁₂ nebo kyseliny listové - obě látky jsou důležité pro tvorbu červených krvinek. Tímto typem anémie jsou nejčastěji postiženi alkoholici, kuřáci a těhotné a kojící ženy. Může vzniknout i v důsledku stravovacích návyků popř. poruchy vstřebávání některých látek. Rizikovou skupinou jsou rovněž lidé vyhýbající se konzumaci živočišných potravin (vegetariáni, vegani).

Doplněk stravy Ferrumin obsahuje železo, kyselinu listovou, vitamín B₁₂ a další biochemicky aktivní látky, které přispívají k normální tvorbě červených krvinek a krevního barviva hemoglobinu. Složení Ferruminu je uzpůsobeno tak, aby se dosáhlo co nejefektivnějšího přenosu železa přes střevní sliznici do krve a jeho zabudování do nově vytvářených červených krvinek. Ferrumin je velmi dobře snášen a nevyvolává žaludeční nevolnost.

Důležité je užívat železo nalačno, to znamená půl až celou hodinu před jídlem, nebo dvě hodiny po jídle v dopoledních hodinách.

Pokud vás tento výrobek zaujal a chcete ho vyzkoušet, můžete objednat zde.