Struktura a růst vlasů a nehtů

Vlasy a nehty jsou tvořeny zrohovatělou bílkovinou (keratinem). Vysoká pevnost, tažnost a pružnost vlasu je podmíněna strukturou vlasu a uspořádáním vlasového keratinu.

Vlas vyrůstá z vlasové cibulky (folikulu). Vlasové folikuly můžeme najít téměř na celém těle, kromě dlaní a plosek nohou. Folikul není uložen v kůži kolmo k povrchu, ale je nakloněn. Do folikulu ústí vývod mazové žlázy a je k němu upnut hladký sval – musculus arrector pili, který je schopný napřímit vlas a vytvořit tak tzv. „husí kůži“. U zvířat má toto vzpřímení chlupů funkci izolační a obrannou – opticky zvětší velikost těla zvířete a zastraší nepřítele. U člověka již tato funkce zanikla.

V rozšířené části folikulu je uložena dermální papila, která dodává vlasu výživu a je tvořena mesenchymálními buňkami, cévními kličkami a četnými nervovými zakončeními. Vlas je tvořen vlasovým kořenem, který je uložen v kůži, a vlasovým stvolem, který se nachází nad kožním povrchem. Ten vzniká tzv. keratinizací, což je přeměna měkké buněčné hmoty na keratin. Vlákno vlasu tvoří tři základní prvky: kutikula, kortex a medula.

Kutikula je vnější vrstva obklopující vlas, která jej má chránit před možným poškozením z vnějšího prostředí. Je mimořádně pevně strukturovaná, odolává mechanickým vlivům, jako je česání a kartáčování. Kutikula také odráží velkou část škodlivých paprsků a vlasy se díky ní lesknou a vypadají zdravě.

Kortex, čili vlasová kůra, vytváří převážnou část vlasu. Záleží na ní elastičnost, pevnost tahu a síla vlasu. Skládá se z neživých protáhlých buněk tvořených hustě nakupenými vlákny, které se podélně seskupují do lamel a jsou spojeny mezibuněčným tmelem. V kortexu se nacházejí pigmentová zrna dávající vlasu barevnost.

Medula, neboli dřeň, má pro vlasy vyživovací funkci. Ovlivňuje lesk vlasů, obsahuje pigment a tvoří ji keratin s vysokým obsahem lipidů.

Vlas denně povyroste o 0,35 až 0,5 mm, to znamená, že za měsíc se prodlouží o 1 až 1,5 cm.  Ženské vlasy jsou silnější než mužské. V průřezu je vlas silný 42 až 95 μm, přičemž síla vlasu je dána především genetickými dispozicemi. Na lidském těle je asi 2,2 až 5 miliónů chlupových váčků, přičemž jen na hlavě je asi 200 000 váčků. Ne všechny jsou však aktivní, průměrně roste asi 100 000 až 120 000 vlasů, ostatní váčky jsou v klidovém stavu. Denně vypadne člověku asi 70 – 100 vlasů a to i v případě, že nemá s vlasy žádné problémy.

Nehty se skládají z nehtové ploténky, nehtové matrix, nehtového lůžka pod ní a okolních drážek. Nehet roste 0,12 mm denně. Na rukou odrůstá za 3–4 měsíců a na nohou za 8–12 měsíců.

Matrix je tkáň, která nehty chrání. Je to část nehtového lůžka, která je pod nehty a obsahuje nervy, lymfatické a krevní cévy. Matrix je zodpovědná za produkci buněk, které se stanou nehtovou ploténkou. Šířka a tloušťka nehtové ploténky závisí na velikosti, délky a tloušťky matrix, přičemž tvar konečku prstu ukazuje, zda je nehtová destička rovná, oblouková nebo zahnutá. Matrix bude růst, dokud dostává živiny a je ve zdravém stavu. Jak se nové buňky nehtové ploténky tvoří, starší buňky nehtu jsou tištěné směrem vpřed - tímto způsobem se starší buňky stanou stisknuté, ploché a průsvitné. Tím se kapiláry v nehtovém lůžku stanou viditelné, což má za následek růžovou barvu.

Sinus unguis je místo, kde se nachází kořen nehtu, základ nehtu pod kůží. Pochází z aktivně rostoucího tkáně pod matrix.

Viditelná část matrix je Lunula - Malý měsíc. Je to bělavý základ viditelného nehtu ve tvaru půlměsíce. Lunulu lze nejlépe vidět na palci a nemusí ji být vidět na malíčku.

Nehtové lůžko je kůže pod nehtovou ploténkou. Stejně jako veškerá kůže, je tvořeno dvěma typy tkání: hlubší škárou, živou tkání, ve kterém se nacházejí kapiláry a žlázy. Pokožka, vrstva těsně pod nehtovou ploténkou, postupuje směrem ke špičce prstu spolu s nehtovou ploténkou. Pokožka je připojena ke škáře drobnými podélnými drážkami nazývanými hřebínky nehtového lůžka. Ve stáří se nehtová ploténka ztenčí, takže tyto drážky se stanou viditelnější.

Nehtová ploténka je pevná část nehtů tvořena průsvitným keratinovým proteinem. Díky několika vrstvám mrtvých, kompaktních buněk je nehet silný ale pružný. Jeho tvar závisí na tvaru podkladové kosti. V běžné řeči se pod slovem nehty myslí pouze tato část.

Volný okraj je přední drsný okraj nehtu. Hyponychium je epitel pod nehtem hraničící mezi volným okrajem a kůží špičky prstu. Tvoří těsnění, které chrání nehtové lůžko.

Eponychium je malý pás epitelu, který sahá od zadní stěny nehtu po základ nehtu Často a chybně se nazývá "kůžička".

Vlas roste do délky jen díky neustále se množícím buňkám na dně vlasového váčku. Tyto dělící se buňky obalují krevní kapiláry zasahující do vlasového váčku a vytváří vrstvu asi 8 až 10 kmenových buněk. Zvláštností těchto buněk je, že se neustále obnovují a mají schopnost se neomezeně dělit  a tvořit tak novou hmotu rostoucího vlasu. Dříve vytvořená část vlasu se tak posouvá směrem ven z kůže. Živiny nutné pro dělení a růst těchto buněk jsou přiváděny krevními kapilárami na dno vlasového váčku. Současně si buňky vytváří určitou zásobu stavebních látek. Čím více vlas odrůstá, tím více se buňky vzdalují od místa, kam jsou živiny a kyslík přiváděny. Po určité době jsou vytlačeny do takové vzdálenosti, kdy se začne projevovat deficit v dodávce potřebných látek. Nastává okamžik, kdy buňka začne z vlastních zásob zpevňovat keratinovou strukturu. Nakonec buňky odumírají a splasknou. V okamžiku, kdy vlas opouští vlasový váček je tvořen mrtvou tkání bez jakékoliv metabolické aktivity. Další růst vlasů je již jen dílem vytlačování mrtvého vlasu dělícími se buňkami na dně vlasového váčku. Podobný mechanismus nastává i v případě nehtů. Již v procesu dělení buňky se v nově utvářené buňce formuje zvláštní systém vláken, které se označují jako střední (intermediární) filamenta, někdy se jim hovorově říká keratinová vlákna. To proto, že jejich konečnou strukturu vytváří keratiny. Tato vlákna připomínají lana a jsou napříč natažena přes celou buňku všemi směry. Vytváří tak prostorovou síť, která je velice odolná proti mechanickému přetržení. Pevnost a odolnost vlasů a nehtů je dána disulfidickými můstky, které jednotlivé řetězce keratinů spojují.

Keratinová vlákna připomínají lana a jsou napříč natažena přes celou buňku všemi směry. Vytváří tak prostorovou síť, která je velice odolná proti mechanickému přetržení.

Aby se mohlo vytvořit keratinové vlákno, musí být v peptidickém řetězci zabudována aminokyselina cystein. Tato aminokyselina jako jediná vytváří již zmíněné disulfidické můstky mezi sousedícími řetězci ve svitku, také v tetrameru a co je důležité, jen díky těmto můstkům se mohou tetramery za sebou spojovat v dlouhá vlákna. Ve finále buňka smotává 8 vláken do lana, jehož průměr je asi 10 nm a jeho délka umožňuje propojit protilehlé stěny buňky. Tato keratinová lana prochází přes buněčnou stěnu ve svazcích a spojují se s keratinovými lany vytvořenými sousední buňkou. Pokud jsou dělící se buňky ve vlasovém váčku dobře zásobeny všemi potřebnými živinami, může být dosaženo značné délky vlasu. Jakmile je však zásobení nějakým způsobem omezeno, nebo některé živiny jsou dodány v nedostatečném množství, dochází k tvorbě méně kvalitní struktury a později se tato část na vlasu stává místem snadnějšího lámání a třepení. Při studiu struktury keratinu vlasů byl zaznamenán jeden poznatek, který má pro odolnost vlasů mimořádný význam. Zjistilo se totiž, že buňka při tvorbě středních filament dokáže do jejich struktury začlenit zvláštní molekuly, které v sobě obsahují křemík. Je však nutno zdůraznit, že to umí pouze s vodorozpustnou formou křemíku, který je obsažen jen v některých rostlinách. Takový vlas vykazuje významně zvýšenou odolnost a také lesk.

Rychlost růstu vlasů je ovlivněna přísunem živin, které vlasové buňky potřebují pro svůj růst a dělení. Živiny se získávají z krve přivedené ke dnu vlasového váčku krevními kapilárami. Jedná se tedy o živiny přijaté potravou nebo z těchto přijatých živin následně vyrobené podle potřeb vlasových buněk. Za zásadní živiny, bez nichž se vlas nemůže tvořit, jsou považovány aminokyseliny, přičemž mimořádnou úlohu mají sirné aminokyseliny, které rozhodují o výsledné pevnosti a odolnosti vlasů.  Z hlediska pevnosti je nejdůležitější aminokyselina cystein, neboť ta jediná může vytvářet tolik potřebné disulfidické můstky, které rozhodují o výsledné pevnosti a odolnosti vlasů. Lidské tělo si dokáže cystein vyrobit i z methioninu, který  je vlastně dodavatelem sulfátové skupiny, bez které by tělo nedokázalo cystein vyrobit. Potřebné vitamíny a minerální látky plní úlohu doplňkovou, ovlivňují totiž procesy výstavby vlasu.

Nejlepším zdrojem aminokyselin je vaječný bílek, je totiž i vynikajícím zdrojem sirných aminokyselin cysteinu a methioninu.

V doplňcích stravy se někdy používá cystin, což jsou vlastně 2 molekuly cysteinu. Pokud je zajištěn dostatečný příjem aminokyselin, je možné procesy výstavby peptidických řetězců stimulovat některými vitamíny a minerálními prvky. Hořčík, zinek a vitamín B6 se podílejí na metabolismu bílkovin, přičemž vitamín B6 přispívá k normální syntéze cysteinu. Proces dělení buněk ovlivňuje vápník, hořčík, zinek, železo, vitamín D, vitamín B12 a kyselina listová. Selen, zinek spolu s biotinem také ovlivňují kvalitu vlasů, nehtů a  měď se podílí na pigmentaci vlasů a pokožky. Kyselina pantothenová hraje důležitou roli v regeneračních procesech na kůži jako je hojení ran a epitelizace, účastní se i procesu růstu a pigmentace vlasů. 

Pokud mají dělící se buňky dostatek živin, vytvoří kvalitní keratinovou strukturu a vlas nebo nehet jsou schopny dorůst poměrně značné délky. Není-li výživa dostatečná, keratinová struktura je ošizená a vlasy se brzy lámou, třepí se a jsou málo mechanicky a chemicky odolné. Stejně tak se to týká i nehtů.

Doplněk stravy Capimin obsahuje speciální kombinaci aminokyselin methioninu, cysteinu,  vitamínů a minerálních látek potřebných k výživě vlasů a nehtů.

Pokud vás tento výrobek zaujal a chcete ho vyzkoušet, můžete objednat zde.